Ráno bylo zase pod mrakem, ale naštěstí dnes alespoň nepršelo, takže jsme mohli s chlapečkama na pláž. Kluci velmi nadšeně blbnuli v písku a dalo by se to nazvat relativně idylickým dopolednem.
Je tu sice pitná voda, ale chuťově není nic moc, tak jsem klukům uvařila ovocný čaj, smíchala ho s jablečným džusem a slavnostně přinesla jako super pitíčko. Čenda si vzal skleničku, skoro všechno vypil a jednoslovně zhodnotil: “Nechutný”.
Tonda se rozhodl, že zhatí i to málo indoor zábavy co máme s sebou, takže hodil všechny figurky ke stolní hře do kanálu a když se mu nepodařilo kanálovou škvírou propasírovat i obě hrací kostky (vzala jsem pro jistotu dvě, kdyby se jedna ztratila), tak si stoupl a hodil je z terasy do velmi rozrostlého živého plotu. Společenské hry šly hned po prvním dni z kola ven.
Čenda mě svým nekonečným otravováním donutil vzít ho do obchodu. Překvapil mě tímto argumentem: “Mami nebudeme celou dobu smrdět na pokoji přece.” Došlo mi, že:
- je po mně,
- budu muset trochu upravit svůj slovník.
V obchodě si koupil síťku na ryby a Tonda lopatu na písek. Oba nové přírůstky jsme šli odpoledne vyzkoušet na pláž. Mara s klukama zbudoval písečnou kanalizaci s nádrží na konci. Je pravda, že ze startu ten inženýring trochu pokulhával, ale nakonec se zadařilo. Jak můžete vidět na fotce, dělník tam byl jen jeden a vedle sebe měl dva konzultanty.
Večer jsme my tři dospělí byli o dost unavenější než děti, tak jsme odpočítávali čas, kdy půjdou spát, abychom taky mohli jít. Člověka to hraní v písku dost vyšťaví 😀
- začínáme
- hloubíme
- odpočíváme
- finišujeme
- výsledná práce
