Byl to náročný let. Tonda mě vzbudil 4:30 ráno a cestovní horečka už mě nenechala spát. Odjížděli jsme v 6:30 na letiště. Marek nás vysadil na letišti a jel vrátit auto do půjčovny. Mámě to letělo o hodinu dřív než nám, takže jsme s ní šli až na bránu a zamávali odlétajícímu letadlu.
Po našem příletu šlo vše hladce. Zavazadla ihned vyzvednutá, za pět minut jsme byli venku z letiště. Autobus nám perfektně navazoval a dovezl do centra města. Dokonce chlapečci ani nikterak zásadně neprotestovali, když jsme museli dojít 700m z autobusu na byt se všemi zavazadly. Tím ta hladká část skončila.
Po příchodu na apartmán jsme byli nepříjemně překvapeni. Rozhodně nevypadal jak na fotkách z inzerátu. Je to tu takové ošuntělé, neuklizené, není kde si uložit oblečení, spousta věcí nefunguje a hlavně je tady miliarda mravenců. Naši čeští mravenci jsou předvídatelní, chodí v řadě po cestičkách a drží se jen na určitých místech. Tihle jsou jiní. Jsou malincí, zadky mají průhledné, nespolupracují spolu jako ti naši a jsou naprosto všude. V posteli, ve skříni, na zdech a hlavně v kuchyni. Každé dvě minuty mi leze nějaký po obrazovce nebo po ruce, když píšu tenhle text. Jejich jediná výhoda je, že (asi) nekoušou.
Ihned jsme kontaktovali majitele bytu. Marek není taková horká hlava jako já, tak věci řeší relativně poklidně. Další den sem přijdou s tím něco udělat. To jsem zvědavá, co to bude, protože pokud to nebude plošná profesionální dezinsekce, nemyslím si, že to bude mít větší efekt. Obávám se, že nám přinesou nějaký sprej nebo domeček a já začnu nepříčetně křičet a brečet. I když možná ne, třeba si na ně zvyknu a bude to fungovat jako soužití velryb a malých ryb, které těm velkým čistí kůži od nečistot.
Byli jsme z toho všeho s Marou dost rozčarovaní, tak jsme šli s klukama kouknout na pláž. V uličce za rohem nás vítal rozšlápnutý obří šváb. To už na mě bylo trochu moc, tak jsem to musela prodýchat, abych neběžela zpátky na letiště.
Naštěstí pláž je odsud opravdu jen dvě stě metrů. Pěkná, písčitá, městská pláž. Nevýhodou jsou velké vlny, které by chlapečky spláchly na první dobrou. Po dalších asi dvě stě/ tři sta metrech je však takové kryté mořské “zákoutí”, kam se vlny nedostanou a je to fajn místo pro děti. Na pláži je i hezké dětské hřiště, tak to mi trochu zvedlo náladu.
Po cestě z pláže jsem zaběhla do zelinářství a do minimarketu nakoupit něco málo na večeři a snídani. Rychle jsem pochopila, že budu muset pohnout se svým studiem španělštiny, neboť s angličtinou tu neuspěji.
Tak snad bude ráno moudřejší večera a všechno se tu nějak vyřeší.
- Čekáme před apartmánem na klíče.
- Zkracujeme si čekání na letišti jezením lentilek.
