Už čtvrtý den marodím. Nevím, proč chytnu každý bacil, který kolem mě proletí. Bylo to přesně tři týdny od minulé nemoci. Mám covid. Rýma, kašel, bolest kloubů a svalů, únava a šílená bolest hlavy. Marek se hrdinně stará o chlapečky a já mu tady co chvilka pláču na rameno, protože je to pěkný opruz být pořád na hromadě.
Když to jde, snažím se být aspoň trochu užitečná, přepisovala jsem pár smluv, řešila pozemek a psala blog. V nejsvětlejších chvílích dne připravím něco na jídlo. Když to nejde, čtu si nebo koukám na seriál.
Marek s klukama chodí po hřištích, do města, do mořského světa nebo na pláž. Je to otec roku a má můj veliký obdiv za to, jak to zvládá.
Čenda se dal slyšet, že už má dlouhé vlasy, tak ho Marek nechal ostříhat. Moc mu to sluší.
Jinak teď moc nemám, co bych vám sdělila. Nahodím vám tu alespoň nějaké fotky od Marka, protože já jich za poslední dny moc nemám.
- kormidelník
- Čenda si koupil tuto skleničku na pozorování brouků. Venku ji vyzkoušeli a chytili další, menší druh švába. Jak si dokážete představit, mám z tohoto nového koníčku ohromnou radost.
- Mořský svět tentokrát přes Markův objektiv.
- Marka pobouřilo, když jsem při pohledu na tuto langustu řekla mňam.
- nový střih
- zábava s plastelínou
- je tam
- vyjadřuji rozezlenost nad mým aktuálním stavem 😀
